Dokrmování 2020
Léčení 2020
22. ledna
V lednu objednáváme dva včelí úly od firmy Kolomý, v provedení borovice Vejmutovka (rámková míra 39x24cm). Úly mají čtvercový půdorys a vejde se do nich 11 rámků (buď podélně nebo napříč, neboli na teplou či studenou stavbu). Sestava jednoho úlu obsahuje 3 nástavky na 11 rámků, varroa dno s podložkou, průhlednou strůpkovou folii a plechové víko. Nástavky i víko jsou zateplené 3 cm polystyrenem. Cena za komplet v roce 2020 je 2934 Kč.
Zároveň s nákupem úlů pořizujeme i další včelařské vybavení. Objednáváme barvu na impregnaci úlů, dýmák, rozpěrák, včelařský smetáček, dva včelařské klobouky, rukavice “z kozinky“ a další. Dále pořizujeme materiál na cca 100 ks rámků (přířezy, mezistěny, drátky, napínák drátu atd.). Aniž bychom se s někým poradili, objednáváme tzv. hoffmannové rámky 39x24cm, které prý nepotřebují mezerníky. Prostě jsme se do včelaření vrhli po hlavě a trochu i bez rozmyslu.
2. února
Pro snazší kompletaci rámků máme z i-Včelařství formu pro sbíjení rámků. Díky velkému pochopení Ivy tak mám činnost i na zimní víkendy, kdy v teple kuchyně můžu kompletovat rámky, natahovat drátky a zatavovat mezistěny. Mimochodem k zatavování mezistěn se mi velmi osvědčuje dobíječka autobaterií, která jinak u nás nemá žádné jiné využití.
Zbytek zimy a jara věnujeme hlavně nasávání informací o včelařství. Zdrojem jsou buďto různé zájmové skupiny na Faceboku (… nedoporučuji, protože se jedná o směsku názorů, ze kterých si začátečník neumí vybrat …), nebo na YouTube, kde je spousta specializovaných výukových videí.
24. května
Volám Mirkovi, známému místnímu včelaři, zda bych od něho mohl mít oddělky jeho včel. Bohužel až nyní se dozvídám, že místní „včelaří“ na jiné rámkové míře (39x27,5 cm). I tak se ale domlouváme, že oddělky od něho mít mohu, včetně nových královen (včely kraňské), někdy během června. Přesvědčuje mě o tom, že než mít včelstva z jiného regionu (byť s doklady o zdravotním vyšetření), je určitě lepší mít oddělky z místních včelstev (tomu rozumím).
Proto moje první doporučení (pro všechny začátečníky):
Pokud je to možné a v regionu nejsou signalizovány problémy se zdravotním stavem včelstev, pořiďte si radši oddělky od místních včelařů, radši než shánět včelstva z jiné lokality.
Poznámka první:
Různý rozměr rámků v prvním roce asi nebude problém. Při rozšiřování včelstva o další nástavky v dalším roce ale bude potřeba vyřešit, aby se do nástavku 39x24cm vešly rámky 39x27,5 cm. Přemýšlím o nějaké nástavbě, který zvedne výšku nástavku na min. 27,5 cm. Nechce se mi přistoupit na to, abych všechno prodal a začal shánět nové nástavky a nové rámky. Časem mohu začít do vrchních nástavků doplňovat „svůj“ rozměr, a tak postupně začít vytvářet souše o rozměru 39x24cm.
Poznámka další:
O tom, že rozměr 39x27,5 cm je typický pro tzv. Třeboňský úl se dozvídám až později, četbou včelařské literatury (viz: Veselý a kolektiv – Včelařství, Státní zemědělské nakladatelství, 1985, str. 145). Odvozen od Tachovského úlu, ale vejde se do něho 11 rámků.
12. června
Dneska budeme mít první včelky. Dopoledne se zastavuje včelař Mirek, s tím že jede na včelnici. Bere si od nás jeden nástavek s varroa dnem, ze kterého vyjímá podložku, aby se do něj vešly vyšší rámky. V podvečer je přivážíme.
Jejich nový domov je teď za stodolou pod ořešákem (už je tam připraven podstavec se dvěma trámky). Oddělek je na 5 rámcích. Kontrolujeme, že je všechno v pořádku, nacházíme i matku s modrým terčíkem s číslem 20. Oči se teprve učí číst na plástvích, určitě ale poznávám zavíčkované buňky s plodem, ze kterých se budou líhnout nové mladušky, pro které již bude v tomto nástavku nový domov. Většina létavek prý se vrátí do svých úlů (včelnici odsud mají vzdušnou čarou tak 1,5 km).
Na dno stavíme 1 l krabici od pasterizovaného mléka s medo-cukrovým těstem (med rozmíchaný v moučkovém cukru). Nadstavujeme druhý nástavek, do kterého dáváme obrácenou 1 l sklenici s cukerným roztokem (cca 0,8 kg cukru doplněné vodou). Od teď až do podzimu budeme přikrmovat, aby měly dost zásob na svojí první zimu u nás.
27. června
Byli jsme se s Mirkem a Danem podívat na včelnici u lesa, odkud máme náš první oddělek. Jsou tam desítky úlů, jednak v maringotce, ale také jako volně stojící (se dvěma i třemi nástavky). Za nimi je potom na zemi více než desítka rojáčků, ve kterých jsou umístěny nové oddělky a přidány nové již oplozené matky. V každém nástavku jsou dva oddělky na 5 -ti rámcích oddělené přepážkou.
Kontrolujeme jeden z nástavků a hledáme dosud neoznačenou matku. Brzy jí nacházíme, Mirek jí vyjímá z plástu do speciální klícky (v podstatě malá klipsna, ze které se matka nedostane ven). Pak si ukazujeme, jak se matky označují, aby byly snáze na plástech k nalezení.
Znehybňuje jí pod malým kulatým rámečkem, nakápne jí na vršek hrudi trochu lepidla a do něj umisťuje modrý terčík s číslem 21. Každý rok mají terčíky jinou barvu, aby bylo jasné, jak je matka stará. Pro rok 2020 jsou tedy terčíky modré, z letos vylíhnutých na této včelnici již takto bylo označeno 21 oplozených matek. Na závěr jí ještě přistřihuje obě křídla, létat už nepotřebuje, zbytek života stráví v úlu. Pokud by se chtěla s částí včelstva příští rok vyrojit, nedostane se daleko od úlu.
Dneska si rovněž přivážíme druhý oddělek, opět na 5 rámcích s matkou označenou modrým terčíkem a číslem 21. Opět do nástavku dáváme 1 l krabici s medo-cukrovým těstem a do nadstavby obrácenou sklenici s děrovaným víčkem a cukerným roztokem (cca 0,8 kg cukru)
29. července - léčení proti varroáze
S pomocí zkušeného Mirka realizujeme první etapu ošetření včelstev proti varroáze. Do obou včelstev umisťujeme pro ochranu dlouhověkých včel po dvou proužcích Gabonu, což jsou plátky gabonového dřeva, na kterých je nanesena léčivá látka. Drátky s proužky Gabonu zavěšujeme mezi vrchní loučky rámků (do každého úlu 2 proužky), tak aby se včely při pohybu po plástech o ně maximálně mohly „otírat“. V úlu je necháme až do konce srpna.
Užitečné informace o léčení včelstev od varroázy lze najít na stránkách Výzkumného ústavu včelařství.
12. srpna – dokrmování oddělků
Na stránkách Bioúlů objevujeme docela užitečnou série videí, jak pečovat o včelstva po celý rok. Videí je tam hodně, začínají někdy v únoru s podněcováním a pokračují až do začátku prosince, kdy se dělá závěrečné ošetření proti varroáze. Aktuálně nás pochopitelně nejvíc zajímá podzimní přikrmování a příprava včelstev na zazimování, tj. zhruba období od začátku července až do konce září. I tak je to spousta videí a pořádná porce informací. Pochopili jsme, že naše hlavní povinnost od teď bude pomáhat včelkám s vytvářením zásob.
Mezi dva nástavky už máme vloženu ze dvou částí složenou podložku ze sololitu. Je v ní kruhový otvor, kam se dá umístit obrácená 4 l sklenice od okurek s krmícím víčkem, ve které je 24 krmících otvorů. Začínáme tedy s pravidelným dokrmováním, výměny většinou provádíme o víkendech, buď každý týden nebo každých čtrnáct dnů.
23. srpna – dokrmování oddělků
Dneska kontrola rámků v obou nástavcích. Po včerejší svatbě se u nás zastavují rodiče nevěsty a taky její brácha Jarda, který včelaří někde u Kolína. Má pochopitelně zájem se podívat. Byť jsem to ještě mockrát sám nedělal, postupně rozebírám a vytahuji jednotlivé rámky, abychom si mohli každý rámek detailně z obou stran prohlídnout. Je tu s námi i druhý Jarda, taťka od Sanušky. Vypadá, že všechno je v pořádku, včelky jsou po zakouření v klidu, nevypadá že by jim nějak vadilo, jak jim prohlížíme jejich domov.
V obou nástavcích jsou již obsednuté všechny rámky. Od června obě včelstva evidentně zesílila. Zprvu nemůžeme najít matky, pak je ale nacházíme, jak čile rejdí mezi ostatními včelkami. První dva rámky od česna obsahují pylové zásoby, na dalších dvou nebo třech jsou převážně buňky s růžovými víčky, ze kterých se už brzy začnou rodit dlouhověké včely. Vypadá to, že je pořád dost volných buněk, do kterých ještě matičky mohou klást další plod. Další rámky už potom obsahují cukerné zásoby, jsou evidentně těžší, než ty ostatní. Poslední rámek je prázdný, byť i na něm panuje čilý ruch (asi stěhují zásoby blíže ke středu směrem k rodícím se novým včelám.
Snad je tedy všechno v nejlepším pořádku. Jarda chválí sílu včelstev i zdravou tmavě hnědou barvu našich včelek. Když už jsme je takto vyrušili, tak si určitě zaslouží ještě nějaké další zásoby. Do obou horních nástavků tedy na závěr dáváme obrácené sklenice cukerného roztoku (v poměru 3 : 2 se tedy jedná o zhruba 3 kg cukru každému včelstvu).
29. srpna – dokrmování oddělků
Pokračujeme v pravidelném dokrmování cukerným roztokem. Zkoušíme plastová krmítka, s rozměrem na 2 rámky. Vejde se do nich 5 l roztoku, jejich výhodou je to, že není potřeba mít speciální nástavek pro umístění sklenic. Teď to sice ještě nepotřebujeme, ale v dalších letech se zkušenost může hodit. Iva rozdělává roztok v 4 l sklenicích, tak že do nich nasype 3 kg cukru a zalije to horkou vodou. Cukr se v roztoku lépe rozpouští a nezůstává usazený na dně. Na závěr přelije roztok do krmítka. Zbytek cukru, který zůstane na stěnách a na dně sklenice spláchne zbytkem horké vody. Cukr se pak rychle dorozpustí a zbytek se přidá do krmítka. Tak se dá poměrně rychle bezodpadově rozmíchat dvakrát po 3 kg cukru.
Včelky ochotně berou z krmítek a přenáší si zásoby do krajních rámků. Po prvním použití jsem se poučil v tom, že perlinka umístěna v krmítku nestačí k tomu, aby se včelky v roztoku netopily. Do krmítka proto dávám ještě keramzit, který dobře plave na hladině roztoku, a i když se včelky smočí v cukru, můžou na něj vylézt a neutopí se.
7. září – dokrmování oddělků
Umisťujeme další várku cukerného roztoku do krmítek. Jako nezkušení začátečníci jsme si bohužel nevedli od začátku přesnou evidenci, ale letos to už bude asi poslední dokrmování. Jsme přesvědčeni, že obě včelstva dostala něco mezi 10 – 12 kg cukru, což by mělo stačit.
Aktivita na česnech je pořád velmi čilá, občas přilétají včelky s rousky obalenými od pylu. Ostatní včelky, které nemají nic na práci pečlivě hlídají česno, aby se jim dovnitř nedostala žádná z vos, které mlsně slídí kolem úlů. Loupeže se neobáváme, obě naše včelstva jsou zakrmena zhruba stejně a jsou i dostatečně silná, aby se ubránila případným loupežným náletům z jiných včelstev, pokud by měly „zálusk“.
10.září
Navzdory začínající druhé vlně KOVIDu plánujeme odletět na letošní dovolenou – viz Naše cesty za exotikou. Před odletem ještě poslední kontrola obou včelstev na množství zásob na zimu. V levém včelstvu je obsazeno cca 9 z 10 podélně umístěných rámků (jsou umístěny podélně, neboli na studený chov), ty nejvzdálenější jsou zaplněny pylem, směrem ke středu potom i plodem (v některých buňkách se právě prokusují „na svět“ nové včelky). Nejbližší rámky jsou nejtěžší (obsahují hlavně zásoby cukru). Poslední rámek je prázdný.
V pravém včelstvu (pořád je trochu slabší), je obsazeno cca 7 z 9 rámků, včelstvo však rovněž ještě ploduje, má dostatek zásob pylu (některé včelky stále donáší pyl z „u sousedů kvetoucích slunečnic“). Bližší rámky neobsahují evidentně tolik zásob jako u druhého včelstva (nejsou tak těžké), proto doplňujeme ještě jednou 5 l roztoku (3 kg cukru) do krmítka v pravém včelstvu. Je to naše poslední letošní dokrmování, teď už si budou muset včelky vystačit s tím, co mají.
11. až 25.září
Naše včelky svěřujeme do péče Danovi a Kamile. Instrukce zní – včelky nerušit, sledovat aktivitu na česnech a doplňovat vodu do misky před úly – kdyby se něco dělo, tak volat. Naštěstí to nebylo vůbec potřeba – včelky jsou po celou dobu naší nepřítomnosti v pohodě. Dan i Kamila také.
Péče byla v době naší nepřítomnosti příkladná, po návratu si potvrzujeme, že všechno je v pořádku. Koncem září je pořád ještě docela teplo, takže pokud je pěkný den, včelky nemají co dělat a často se jenom vyhřívají a hlídají na česna. Žádné útoky, ani loupeže nezaznamenáváme. Chytré knihy říkají, že včelky vyhánějí z úlů trubce, ale nevíme přesně, jak to má vypadat.
6. října
U předsedy místní organizace včelařů si vyzvedávám lék Varidol, včetně papírových proužků, pro podzimní aplikaci proti nákaze kleštíka. Dozvídám se, že místní včelstva jsou zdravá a odolná, nicméně prevence se nesmí nikdy podcenit. Pokud včela nemá klid na vytvoření tukového tělíska na zimu, tak prý nemá moc šancí zimu přežít.
8. října – léčení proti varroáze
První aplikace Varidolu. Na misku do podmetu každého úlu umisťujeme misky se zapálenými dvěma papírovými proužky, na každém po 3 kapkách Varidolu.
Iva následně pravidelně kontroluje podložky v obou varroa dnech našich úlů, zda se tam neobjeví nějaký spad roztoče = kleštíka (Varroa Destruktor). Dohadujeme se o tom, jak to má vypadat, ale ani po „konzultaci“ s panem Googlem nebo se zkušenostmi ostatních včelařů na Facebooku nic podobného nenacházíme. Nic, co by signalizovalo, že naše včelstva jsou napadena touto nemocí. Občas pouze likvidujeme drobné motýle (díky Babišovi používám tento výraz), kteří mohou být zavíječi voskoví (ale nejsme si tím jistí).
Na podložkách obou úlů se nicméně nachází velké množství nožiček a křídel od včel – letušek, které zřejmě umírají, aby uvolnily místo pro dlouhověké včely, které tu s námi budou přes celou zimu.
18. října – léčení proti varroáze
Druhá aplikace Varidolu. Je docela teplo (určitě nad 10oC), proto na česnech obou úlů je občasná aktivita (sem tak některé včelky přilétají i odlétají). Na misce v podmetu každého úlu zapalujeme dva papírové proužky, na každém po 3 kapkách Varidolu.
Po cca 30 min po instalaci zapálených proužků s Varidolem, otevíráme česna úlů. U toho levého se to včelkám evidentně nelíbí, a proto vyletují proti nám, aby ochránily „svůj majetek“. Ani jeden nemáme ochranou kuklu, Iva to nakonec odnáší nepříjemným žihadlem v okolí levého víčka. Potvrzujeme si, že rychlé pohyby nemají včelky vůbec rády.
Moje další doporučení (pro všechny začátečníky):
Nebojte se jich, pokud na vás vystartují. Většinou stačí jenom znehybnět a počkat než zjistí, že jim žádné nebezpečí nehrozí. Jediné nebezpečí je, když se včelka zamotá do vlasů. Nejhorší, co můžete udělat, je ohnat se po nich. To je potom takřka 100%, že to skončí žihadlem (bohužel pro včelku, která „to odnese životem").
6. prosince – léčení proti varroáze
Poslední letošní aplikace Varidolu. Mirek se zastavuje, že jede na včelnici léčit aerosolem, s tím že se zastaví, až pojede zpátky a dáme i našim včelkám. Prý se to dělá okolo čertů, tj. začátkem prosince. Dneska je teplota okolo 8oC, takže budeme aplikovat roztok z acetonem. Obě včelstva jsou už zhruba od začátku listopadu v chomáčích a obsedají zhruba 3 až 4 rámky. Mirek má svůj vlastní kompresor, takže není odkázán na místní včelařský spolek, který má také jeden. Kompresor je docela těžká záležitost, docela jsem se zadýchal, než jsem ho donesl přes celou zahradu až k úlům.
Celé to trvá jenom chvilku, po nastartování nasazujeme hubici s dávkovačem zepředu do česna a utěsňujeme hadrem. Aplikace aerosolu do každého nástavku trvá zhruba 2 minuty. Reakce není příliš přívětivá – obě včelstva se ohrazují zvýšeným bzučením. Některé včelky dokonce vylétají ven, podívat se co se to děje.
19. prosince
Dneska stejně jako minulou neděli řežeme hned vedle úlů dřevo do krbu. Je okolo 2oC, doufám že včelky moc nerušíme, určitě vnímají nějaké vibrace. Když jsme skončili, Iva poslouchá, zda se v úlech něco děje a zda se včelky moc nerozčilují. Je ale ticho, v úlech se nic zvláštního neděje. Radím jí, aby lehce poklepala na stěnu úlu, na což prý okamžitě zareagují zabzučením. Je tedy snad všechno v pořádku, už je rušit nebudeme.
Těšíme se na jaro.
24. prosince
Ještě jeden poslední dovětek. Dostávám pod stromeček další včelařské potřeby. Je to pocínovaný držák na odvíčkování plástů (odvíčkovací vidličku už mám) a plastový barel na stáčení medu. Asi abych si připomněl, co mě čeká příští rok.